Brzdoví asistenti. — JÍZDA2

Asi každý řidič ví, co je to ABS. Protiblokovací brzdový systém byl vynalezen a poprvé uveden na trh společností Bosch v roce 1978. ABS zabraňuje zablokování kol při brzdění. Díky tomu je i při nouzovém brzdění zachována stabilita vozidla. Auto si navíc zachovává ovladatelnost při brzdění. S nárůstem rychlosti moderních automobilů však již samo ABS k zajištění bezpečnosti nestačí. Proto byl doplněn o řadu systémů.

Dalším krokem ke zlepšení účinnosti brzdění po ABS bylo vytvoření systémů zkracujících dobu odezvy brzd, tzv. Brake Assist systémů. Systém ABS umožňuje co nejúčinnější brzdění při úplném sešlápnutí pedálu, ale při lehkém sešlápnutí pedálu nefunguje. Posilovač brzd zajišťuje nouzové brzdění, když řidič sešlápne brzdový pedál prudce, ale ne dostatečně silně. Za tímto účelem systém měří, jak rychle a jakou silou řidič sešlápne pedál, a poté v případě potřeby okamžitě zvýší tlak v brzdovém systému na maximum.
Technicky je tato myšlenka realizována takto. Pneumatický posilovač brzd má vestavěný snímač rychlosti tyče a elektromagnetický pohon. Jakmile řídící centrum obdrží signál ze snímače rychlosti, že se tyč pohybuje velmi rychle (to znamená, že řidič prudce šlápne do pedálu), spustí se elektromagnet, který zvýší sílu na tyč. Tlak v brzdovém systému se během milisekund automaticky výrazně zvýší, tzn. V situacích, kdy o všem rozhodují okamžiky, se zkracuje čas potřebný k použití brzd vozu. Automatizace tak pomáhá řidiči dosáhnout nejúčinnějšího brzdění. Brzdový asistent si navíc „pamatuje“, jak daný řidič brzdí v běžných režimech, takže je pro něj snazší „rozpoznat“ kritickou situaci. Přitom ani na mokrém povrchu nejdou kola do smyku – ABS stihne zabrat. To znamená, že brzdový asistent pomáhá řidiči hned v prvním okamžiku brzdění, a pokud je v dalších okamžicích příliš velká námaha, pak ABS ochrání kola před zablokováním a udrží vůz pod kontrolou. Brzdový asistent převezme kontrolu nad nouzovým brzděním a zastaví vůz co nejrychleji, čímž výrazně zkrátí brzdnou dráhu, zejména při vysokých rychlostech. Systém brzdového asistenta je instalován pouze na vozidlech s ABS.
Profesionál stěží potřebuje systém brzdového asistenta. Zkušený řidič totiž i v kritické situaci měří sílu na brzdový pedál velmi přesně (dělá to ostře, ale nezpanikaří). Ale pro drtivou většinu „obyčejných“ řidičů je systém brzdového asistenta tím, co potřebují. Na rozdíl od jiných elektronických brzdových systémů (viz níže) nemůže brzdový asistent přerozdělovat síly mezi kola, ale pouze „přidává tlak“ na pedál, čímž zajišťuje aktivaci ABS.
Bosch vyvinul nový systém Predictive Brake Assist, který dokáže připravit brzdový systém na nouzové brzdění. Funguje v tandemu s adaptivním tempomatem, jehož radar se používá k detekci objektů před vozem. Systém poté, co detekuje překážku před sebou, začne nezávisle mírně přitlačovat brzdové destičky proti kotoučům. Pokud tedy řidič sešlápne brzdový pedál, okamžitě dostane nejrychlejší možnou odezvu. Podle tvůrců je nový systém efektivnější než konvenční brzdový asistent. V budoucnu Bosch plánuje uvést na trh Predictive Safety System, který může prostřednictvím vibrací na brzdovém pedálu signalizovat kritickou situaci před námi. Další vývoj této technologie spočívá v tom, že elektronika nezávisle aktivuje nouzové brzdění, pokud usoudí, že hrozí kolize a řidič nereaguje.

• Dynamické ovládání brzd

Dalším elektronickým systémem je DBC, Dynamic Brake Control, vyvinutý inženýry BMW. Je to obdoba systémů Brake Assist, které se používají například na vozech Mercedes-Benz a Toyota. Systém DBC zrychluje a zlepšuje proces zvyšování tlaku v brzdovém ovladači v případě nouzového brzdění a zajišťuje – i při nedostatečném tlaku na pedál – minimální brzdnou dráhu. Na základě rychlosti nárůstu tlaku a síly působící na pedál počítač určí výskyt nebezpečné situace a okamžitě nastaví maximální tlak v brzdovém systému, čímž výrazně zkrátí brzdnou dráhu vašeho vozu. Řídicí jednotka navíc zohledňuje rychlost vozidla a míru opotřebení brzd. Systém DBC využívá spíše princip hydraulického posilování než princip vakua. Tento hydraulický systém poskytuje lepší a výrazně přesnější dávkování brzdné síly v případě nouzového brzdění. Kromě. Počítač DBC je propojen se systémy ABS a DSC (Dynamic Stability Control).

• Cornering Brake Control – systém kontroly brzdění v zatáčkách.

Vyvinuto BMW v roce 1997.
Při brzdění jsou zadní kola nezatížená. V zatáčkách to může vést ke smyku zadní nápravy vozu vlivem zvyšujícího se zatížení přední nápravy. CBC pracuje ve spojení s ABS, aby vyrovnal drift zadní nápravy při brzdění v zatáčce. CBC zajišťuje optimální rozložení brzdné síly v zatáčkách a zabraňuje smyku i při prudkém brzdění.
Princip činnosti:
Pomocí signálů ze senzorů ABS a detekce rychlosti kol upravuje CBC nárůst brzdné síly pro každý brzdový válec tak, aby se na vnějším předním kole hromadila rychleji než na ostatních kolech. To umožňuje vyvinout větší brzdnou sílu na zadní kola. Tím jsou kompenzovány momenty sil, které mají tendenci otáčet vůz kolem svislé osy při brzdění v zatáčce. Systém je aktivován neustále a bez povšimnutí řidiče.

• Systém EBD (Electronic Brake Force Distribution).

Systém EBD je navržen tak, aby v závislosti na jízdních podmínkách přerozděloval brzdné síly mezi přední a zadní kola a také kola na pravé a levé straně vozidla. EBD funguje jako součást tradičního 4kanálového elektronicky řízeného ABS. Při brzdění přímo jedoucího vozu dochází k přerozdělení zatížení – přední kola jsou zatížena a zadní kola naopak odlehčena. Pokud tedy zadní brzdy vyvinou stejnou sílu jako přední, zvýší se pravděpodobnost zablokování zadních kol. Řídicí jednotka ABS pomocí snímačů otáček kol detekuje tento točivý moment a reguluje vstupní sílu. Je třeba si uvědomit, že rozložení sil mezi nápravy při brzdění výrazně závisí na hmotnosti nákladu a jeho uložení. Druhá situace, kdy se elektronický zásah stává užitečným, nastává při brzdění v zatáčce. V tomto případě jsou vnější kola zatížena a vnitřní jsou vyložena, takže existuje riziko jejich zablokování. Na základě signálů ze snímačů kol a snímače zpomalení (nebo snímače zrychlení) EBD určuje brzdné podmínky kol a pomocí kombinace ventilů reguluje tlak kapaliny přiváděné do každého mechanismu kola.

• Sensotronic Brake Control (SBC)

Tento brzdový systém, vyvinutý inženýry Mercedesu, je dnes možná nejpokročilejším brzdovým systémem instalovaným standardně na moderních autech. Zásadním rozdílem mezi systémem SBC je systém elektronické interakce mezi brzdovým pedálem a brzdovými mechanismy. Když sešlápnete brzdový pedál, mikropočítač pomocí informací z různých systémů a senzorů vyhodnotí rychlost přechodu nohy z plynového pedálu na brzdový pedál, sílu sešlápnutí pedálu, zařazený rychlostní stupeň, vlastnosti vozovky povrch, trajektorii pohybu, rychlost, zatížení vozidla a další parametry. Výsledkem je optimální brzdná síla, která je pro každé kolo jiná. Pokud se změní parametry pohybu, síly se okamžitě přerozdělí.
Stejně jako výše popsané systémy i SBC pomáhá řidiči při prudkém brzdění a v zatáčkách. Systém je také schopen pracovat v režimu „dopravy“, kdy elektronika automaticky zastaví vůz, jakmile řidič sundá nohu z plynového pedálu, a funkce „soft stop“ zajišťuje plynulé brzdění bez „klování“.
S implementací systému SBC je spojeno mnoho dalších výhod:
reakční doba brzdových destiček po sešlápnutí brzdového pedálu se výrazně zkrátila díky tomu, že při prudkém uvolnění plynu rozpozná SBC kritickou situaci a předem mírně přitlačí destičky na brzdový kotouč;
v deštivém počasí, kdy hrozí, že se na brzdy dostane vlhkost, což vede ke snížení účinnosti brzd, SBC mírně přibrzdí kola, vysuší kotouče, takže brzdy zůstanou účinné;
absence jakýchkoli vibrací na brzdovém pedálu při činnosti ABS. Nejde jen o zvýšení komfortu. Mercedes provedl speciální studii na jízdním simulátoru a zjistil, že dvě třetiny řidičů jsou zmatené, když se při prudkém brzdění dostane do hry ABS a brzdový pedál začne vibrovat. V lepším případě přestanou zvyšovat námahu na pedálech a v horším ji úplně sníží. Testy prokázaly, že při brzdění na zasněžené vozovce jen absence vibrací při činnosti ABS umožnila zkrácení brzdné dráhy o více než dva metry!

Jeden z předplatitelů, Yuri (neuvedl své příjmení), vyjádřil svůj názor na systém SBC:

Na stránce není zmínka o ESP (Electronic Stability Program). SBC jsou elektrohydraulické brzdy na Mercedes W211 (E-Class), R230 (SL), modelový rok 2003-2006. Vyrábí je Bosch. Mercedes úplně přestal instalovat elektrohydraulické brzdy. Spolehlivost systému je nízká, cena vysoká. Výhody systému neospravedlňují rizika, náklady a problémy, které při jeho používání vznikají. U elektrohydraulických brzd je v normálním režimu řidič zcela odpojen od hydrauliky. To znamená, že elektronika musí mít 100% jistotu, že tlak ve všech kolech odpovídá přáním řidiče. To vyžaduje instalaci dalších tlakových senzorů s kontrolními mechanismy a komplexním softwarem. Tlak v systému vytváří čerpadlo, které by mělo mít zdroj tisíckrát delší než v jednoduchém ESP. A pokud selže elektronika, tak se můžete spolehnout jen na svaly nohou (nouzový režim bez zesilovače), a že je před autem dostatek volného místa. Pro srovnání, pokud selže jednoduché ESP, posilovač brzd stále funguje. Takže nikomu nedoporučuji kupovat auto s SBC. Pokud systém selže, pak se bavíme o mnoha tisících eur plus hledání autoservisu, který takové systémy opraví. Výměna destiček také není levná, protože elektrohydraulické brzdy musí být deaktivovány.

Technologie monitorování dopravy hrají v moderním světě klíčovou roli, poskytují efektivnější řízení dopravních toků, zvyšují bezpečnost silničního provozu, zlepšují kvalitu služeb pro cestující a náklad a snižují čas a náklady na přepravu.

Umělá inteligence a monitorování dopravy

Jednou z nejslibnějších oblastí rozvoje inovativních technologií v oblasti satelitního sledování dopravy GLONASS je zavádění systémů umělé inteligence a strojového učení. Tyto technologie umožňují automatizovat procesy monitorování vozidel a optimalizovat jejich řízení, předvídat možné incidenty na silnicích, optimalizovat trasy a zkrátit dobu cestování.

Umělou inteligenci (AI) lze použít k monitorování vozidel v různých oblastech, včetně automobilového průmyslu, logistiky a veřejné dopravy. Zde je několik příkladů toho, jak lze AI použít pro tyto účely:

1. Predikce poruch: Umělá inteligence dokáže analyzovat údaje o výkonu vozidla, jako je teplota motoru, otáčky kol a hladina paliva, a předvídat potenciální poruchy. To vám umožní plánovat opravy předem a vyhnout se neočekávaným prostojům.
2. Bezpečnost: AI lze použít k analýze dat z kamer a senzorů k detekci potenciálních nebezpečí na silnici, jako jsou chodci nebo jiná auta. To může řidičům pomoci vyhnout se nehodám.
3. Řízení provozu: Umělá inteligence dokáže analyzovat dopravní data, aby předpověděla zácpy a navrhla alternativní trasy. To může pomoci zkrátit dobu cestování a znečištění ovzduší.
4. Spotřeba paliva: Umělá inteligence dokáže analyzovat styl jízdy a stav vozovky a navrhnout optimální nastavení pro úsporu paliva.
5. Zlepšení pohodlí cestujících: Umělá inteligence dokáže analyzovat údaje o teplotě, vlhkosti a hladinách hluku uvnitř vozidla a navrhnout optimální nastavení pro zlepšení pohodlí cestujících.
6. Analýza chování řidiče: Umělá inteligence dokáže analyzovat údaje o stylu jízdy a určit, jak bezpečně řidič řídí vozidlo. To může pomoci předejít nehodám a snížit pojistné.

Senzory a technologie IoT

Další důležitou oblastí vývoje je využití senzorů a IoT technologií pro sběr a analýzu dat o stavu vozovky a stavu vozidel. To nám umožňuje rychle reagovat na změny na silnicích, předcházet nehodám a zlepšovat údržbu vozidel.

1. Palivové senzory: Používají se k měření hladiny paliva v nádrži vozidla. To vám umožní kontrolovat spotřebu paliva a zabránit jeho krádeži.
2. Teplotní senzory: Potřebné pro sledování teploty motoru a dalších systémů vozidla. To pomáhá předcházet přehřívání a dalším problémům spojeným s vysokými teplotami.
3. Snímače rychlosti: Sledujte rychlost vozidla. To pomáhá předcházet překročení rychlosti a snižuje riziko nehod.
4. Snímače zatížení: Slouží ke sledování zatížení vozidla, čímž se zabrání přetížení a poškození vozidla.
5. GPS trackery: Určete polohu vozidla v reálném čase. To vám umožní kontrolovat trasu pohybu a zabránit odchylkám od ní.

Všechna tato data jsou přenášena přes internet (IoT – Internet of Things) na server, kde jsou zpracovávána a analyzována. To vám umožní rychle reagovat na různé situace, například odesláním poplachového signálu při zjištění zvýšené teploty motoru nebo při vybočení z trasy.

Využití senzorů a IoT technologií tak může výrazně zvýšit efektivitu monitorování dopravy a zajistit bezpečnost a spolehlivost jejího provozu.

Navigační a komunikační systémy

Za zmínku stojí také rozvoj navigačních a komunikačních systémů, které umožňují lepší koordinaci pohybu vozidel, optimalizaci jejich tras a omezení dopravních zácp.

Moderní vybavení a software umožňují přijímat informace o stavu vozidla a jeho poloze v reálném čase.

• Global Positioning Systems (GPS): Používají se k určení přesné polohy vozidla. Tyto informace lze využít ke sledování trasy, zamezení odchylek od ní a určení polohy vozidla v případě krádeže.
• Mobilní komunikační systémy: Používají se k přenosu informací mezi vozidlem a řídicím střediskem. To umožňuje přijímat data o stavu vozidla a odesílat příkazy k jeho ovládání.
• Systémy Wi-Fi a Bluetooth: Používají se k připojení k internetu a výměně dat mezi různými zařízeními v autě. To umožňuje přijímat informace o stavu vozu a jeho okolí a také ovládat některé funkce vozu.
• Systémy dálkového ovládání: Umožňují na dálku ovládat některé funkce vozu, jako je otevírání/zavírání dveří, startování/vypínání motoru atd.

Všechny tyto systémy spolupracují a poskytují efektivní dálkové ovládání vozidla. Umožňují rychle reagovat na různé situace, například vysláním poplachového signálu při zjištění zvýšené teploty motoru nebo při vybočení z trasy.

Řízení bezpilotní přepravy

Aktivně se rozvíjí i technologie řízení bezpilotní dopravy. Umožňuje automatizovat proces přepravy zboží a cestujících, což zvyšuje bezpečnost a efektivitu práce.

Samořídící vozidla jsou technologií, která umožňuje autům pohybovat se bez lidského zásahu. Tato technologie je založena na využití různých senzorů, kamer, radarů a navigačních systémů pro sběr informací o vozovce a okolních objektech.

Samořídící auta jsou schopna samostatně rozhodovat o rychlosti, brzdění, zatáčení a dalších manévrech. Mohou se také přizpůsobit měnícím se silničním a povětrnostním podmínkám.

Mezi výhody autonomního řízení patří zvýšená bezpečnost silničního provozu, snížení nákladů na palivo a údržbu vozidla a zvýšení efektivity dopravy.

S používáním této technologie jsou však spojena určitá rizika. Za prvé jsou to možné technické poruchy, které mohou vést k nehodám. Za druhé se jedná o otázky soukromí a ochrany osobních údajů, protože všechna data o pohybu vozidla lze shromažďovat a zpracovávat.

Navzdory těmto rizikům se bezpilotní doprava nadále rozvíjí a zavádí v různých oblastech, včetně veřejné dopravy, nákladní dopravy a taxislužby.

Inovativní technologie v oblasti monitoringu dopravy obecně otevírají nové možnosti pro zvýšení efektivity a bezpečnosti dopravního provozu a také zlepšení kvality služeb a komfortu cestujících. Rozvoj těchto technologií přispěje k dalšímu zkvalitnění dopravní infrastruktury a zlepšení kvality života obyvatel města.